Srdce je vedle mozku nejdůležitějším orgánem člověka. V medicíně se jím zabývá kardiologie, která zkoumá jeho různé nemoci. Jednou z nich je i zánět srdečního svalu.
Zánět srdečního svalu a jeho příznaky
Zánět srdečního svalu (myokarditida) je onemocnění s různě vážnými příznaky. Někdy se projevuje v lehké formě a člověk příznaky stěží zaregistruje, ale také se dokáže projevit prudce a může způsobit smrt pacienta.
Mezi nejčastější příznaky zánětu srdečního svalu patří zvýšená tělesná teplota, únava, horečka a bolest na hrudi, bušení srdce, dušnost, bolest kloubů a svalů, svalová slabost atd.
Při zánětu srdečního svalu přestávají svalové buňky pracovat tak, jak mají a srdce kvůli tomu nezvládá přečerpávat krev hromadící se v cévách před srdcem.
Příčiny zánětu srdečního svalu
Zánět srdečního svalu může být způsobený viry (nejčastěji), ale i bakteriemi, houbami či parazity.
Dále se může zánět srdečního svalu objevit pro prodělání revmatické horečky, jako důsledek přehnané imunitní reakce, při nedostatku selenu atd.
Zánět srdečního svalu také může být příznakem jiného onemocnění, např. HIV/AIDS, lymské boreliózy či infekční endokarditidy.
Léčba zánětu srdečního svalu
Zánět srdečního svalu se léčí antibiotiky. Během jejich užívání musí být pacient v klidu. Léčba probíhá v nemocnici, a to zhruba dva týdny.
Konkrétní podoba léčby se odvíjí od toho, co zánět způsobilo. Kromě antibiotik se také užívají různé léky na posílení srdeční činnosti a jde-li o těžkou formu myokarditidy, podávají se také kortikosteroidy.
Po odeznění nemoci je ještě zhruba půl roku třeba dodržovat některá omezení. Mezi ně patří zákaz konzumace alkoholu a pacient se musí vyhnout i nadměrné fyzické zátěži.