Bolesti kloubů čas od času potrápí každého, zvlášť s přibývajícím věkem. Ovšem někdy nemusí jít jen o opotřebení, ale o zánět kloubů, který může potrápit kohokoliv.
Klouby
Klouby jsou spojeními dvou či více kostí. Jde o ohebné místo, které umožňuje pohyb. Kloub se skládá z dvou styčných ploch – kloubní hlavice a kloubní jamka. Styčné plochy jsou kryté chrupavkou.
Rozlišujeme různé druhy kloubů podle toho, které kosti spojují (dvě či více kostí), ale také podle tvaru kloubních ploch – kulový, válcový, kladkový, elipsoidní, sedlový, čepový a tuhý.
O zánětu kloubů
Záněty kloubů mohou být infekční či neinfekční. Pokud není původcem infekce, způsobuje zánět autoimunitní proces. To znamená, že imunitní systém napadá vlastní tkáň.
Mezi nejznámější zánětlivá kloubní onemocnění, která nemají infekční podklad, patří revmatoidní artritida. Nejčastěji se objevuje toto onemocnění u žen středního věku a týká se hlavně zápěstí, drobných kloubů ruky, kotníků atd.
Záněty kloubů se projevují především jejich bolestí. Mezi další projevy patří jejich otok, ztuhlost (především po ránu), zvýšená teplota a další příznaky dle toho, jakého kloubu se zánět týká, např. porucha hybnosti, poruchy chůze atd.
Rizikovými faktory pro vznik revmatoidní artritidy je genetická predispozice, vyšší věk a fyzická námaha.
Neinfekční zánět kloubů může být také způsobený dnou či erozivní artritidou. Infekční záněty mají bakteriální či virový původ.
Léčba zánětu kloubů
Léčba se odvíjí od druhu zánětu. Revmatoidní artritida se nedá vyléčit, ale je možné ji zpomalit a potlačit příznaky. Léčí se léky proti bolesti, režimovými opatřeními, rehabilitací a případně i biologickou léčbou. U dny je důležitá dieta. Jde totiž o metabolické onemocnění.
Infekční záněty se léčí dle zdroje infekce. U bakteriálních infekcí je nutné nasadit antibiotika.
