Záněty postihují i dělohu. To je však široký pojem. Rozlišujeme záněty jednotlivých částí dělohy. Mezi ně patří i zánět děložního čípku.

Děložní čípek

Děložní čípek je část dělohy ústící do pochvy. Ze strany ho pokrývá sliznice ektocervix. Je pokrytá vrstevnatým dlaždicovitým epitelem.

Děložní čípek se nachází v děložním hrdle, což je nejspodnější část dělohy. Je bariérovou mezi dutinou děložního těla a pochvou. Vnitřní průměr děložního hrdla je cca 7 mm, při porodu dosahuje až 10 cm.

Během menstruace se kanálek děložního hrdla roztahuje tak, aby mohlo být vylučované odumřelé endometrium, a při porodu dokonce mění své vazivo tak, aby se mohl natolik roztáhnout, aby přes hrdlo prošel plod.

O zánětu děložního čípku

Zánět děložního čípku se tedy týká té části dělohy, která vyčnívá z pochyby. Zánět je zpravidla způsobený bakterií Chlamydia trachomatis či Neisseria gonorrhoeae. Může však být způsobená i jinými bakteriemi.

Zánět děložního čípku se většinou projevuje výtokem, ale v některých případech je pacientka bez příznaků. Někdy se však objevuje i tupá bolest v podbřišku a v oblasti bederní páteře.

Z děložního čípku se můžete zánět rozšířit na celou dělohu, ale také na vejcovody, což je nebezpečné, protože neléčený zánět vaječníku může způsobit jeho neprůchodnost a tím i neplodnost.

Diagnóza a léčba zánětu děložního čípku

Diagnóza se provádí na základě gynekologického vyšetření s výtěrem a mikrobiologickým vyšetřením. Podle původce infekce se pak nasazuje vodná léčba. Jsou-li původcem bakterie, je nutné nasadit antibiotika, případně se používají i protizánětlivé léky.

Infekce, kterou způsobuje zánět děložního čípku se šíří pohlavním stykem. Proto je důležitá sexuální abstinence v infekčním období. I po vyléčení se po určitou dobu doporučuje při sexuálním aktu používat prezervativ.

Další články z rubriky

Štítky: , , ,

Komentáře uzavřeny.