Záněty reprodukčních orgánů nejsou výjimečné. Nejčastěji se objevuje vaginální mykóza, ale ženu mohou potrápit i vážnější záněty, například zánět dělohy.
Záněty dělohy a jeho příznaky
Zánět dělohy je způsobený bakteriální infekcí a nejčastěji postihuje ženy v produktivním věku, zhruba okolo 30 let. Rizikovým faktorem vzniku je nedodržování hygienických zásad, snížená obranyschopnost organismu a promiskuita či období po porodu. Infekce se také může přenést při zavádění nitroděložního tělíska.
Zánět dělohy má několik příznaků. Tou hlavní je bolest v podbřišku. Dále to je páchnoucí poševní výtok, krvácení mimo menstruační cyklus, zvýšená tělesná teplota, bolest beder, zimnice, případně prodlužené menstruační krvácení.
Druhy zánětu dělohy
Záněty dělohy dělíme podle toho, jaké její části se týkají. Rozlišujeme:
- zánět děložního hrdla: Mohou ho vyvolat různé mikroorganismy. Častým původcem jsou chlamydie. Nákaza se většinou šíří z pochvy.
- zánět sliznice těla dělohy: Vzniká hlavně po porodu či potratu. Infekce se sem také může dostat z hrdla.
- zánět svalovina těla děložního: Rovněž je typický po potratu. Často znamená šíření zánětu sliznice z těla dělohy. Může také dojít k rozšíření z jiného orgánu, ve kterém je zánět.
Léčba dělohy
Zánět dělohy se může dále šířit do vejcovodů či zpět do pochvy. Proto je nutná včasná léčba, aby se zamezilo šíření infekce.
Zánět dělohy je nutné léčit antibiotiky. Konkrétní antibiotika se vybírají podle druhu bakterie. Je tedy třeba udělat stěr a vyhodnotit ho.
Léčba se dále doplňuje lokální léčbou v podobě čípků, mastí a výplachů.
Dojde-li k velkému rozšíření infekce, přistupuje se k chirurgickému zákroku. Lékaři se v tomto případě snaží zachovat dělohu a alespoň jeden vaječník, zvlášť když jde o ženu v reproduktivním věku.
